O nás

Plácat tu něco dlouhosáhle o kapele je asi k ničemu, on je to totiž tak trochu příběh každého z nás …

Jenda "Newman" Novotný

 

Od mala jsem poslouchal tátu, jak hrával na kytaru na chatě a pak mi ve škole dali do ruky flétnu – prý abych líp dejchal. Asi ve 12-ti letech jsem začal zkoušet kytaru, ve 13-ti jsem zase chtěl být pianista, ale posadili mě před klávesy, což mě nebavilo …

Když jsem dostal řidičák, moje první cesty vedly k Milošovi Šveců, který mě učil na elektrickou kytaru, opilý hudebním „umem“ jsem se začal učit v kapelách. První bylo českobudějovické uskupení Blamage, následovalo Namoment a pak Pub Animals – kde jsme si s klukama vyhráli i jednoho anděla. Po odchodu z Pub Animals jsme si s Berym založili The Greens. Akustická kytara už mi ale nestačí, a tak drtím na piáno a koketuju znova i s elektrickou kytarou.

David "Bery" Beránek

 

Mě od malička kytara bavila, na chatě hráli dospělí u ohně, chodil jsem s mamkou na folkové koncerty - taky na Nedvědy :-D No a ve 12 jsem dostal první kytaru k Vánocům, půl roku mě učila nějaká slečna, ale to mě nebralo, nemyslím tu slečnu, učila mě vybrnkávat Kačena divoká atd, tak jsem to po půl roce zabalil. Po dalším půl roce jsem se začal učit sám a od té doby se to se mnou táhne :)

S Jéňou jsme se znali od vidění ze základky, chodil o rok výš, a nakonec začal chodit na střední do třídy s holkou co má vedle nás chatu. Jednou tam udělali párty s kytarou, já se přidal a šlo nám to spolu od začátku, jak kdybychom hráli roky. Pak jsme se pár let neviděli a na vysoké, když po mě chtěli spolužáci ať vezmu na párty kytaru, jsem si na něj vzpomněl a zavolal mu, no a od té doby jsme začali hrát po hospodách. Nejdřív každý týden, to jsme ale byli ještě mladí a plní sil, později jednou za měsíc. On vždycky hrál v nějaké kapele a na mě zbylo jen to hraní po hospodách, no “jen”, vždycky to byla párty jako prase :-D :-D Po odchodu z Pub Animals jsme si řekli, že už budeme hrát jen spolu, nakonec přišel nápad s kapelou. Pak se začali nabalovat ostatní, ale to už je příběh dalších členů :-D

Btw. já nikdy moc nezpíval, skoro všechno zpíval Jéňa, časem se to začalo obracet a ani už pořádně nevím, od kdy zpívám víc já :-D

Kateřina "Kačí Kačenka" Matoušková

 

Ve třech letech jsem začala hrát na flétničku kvůli astmatu, vydrželo mi to dlouhých 11 let (ta flétna, né astma). :) V sedmi letech jsem k zobcovce přidala altovou flétnu. Ve stejném roce jsem oblékla kroj a začala tancovat a zpívat ve folklórním sboru Malý furiant. :) O rok později přisel klavír. Ve 14 letech jsem se zamilovala do violoncella a opustila všechny předchozí nástroje. Chtěli jsme spolu proplouvat životem dál, ale doma řekli, že se hudbou neužívím a že na konzervatoř nepůjdu. Tak jsem celý gympl prozpívala ve sboru. :) Ve 20 mi partička kytárkářů napsala, jestli si prej s nima nechci zazpívat na jedný zkoušce.  A ten zbytek už znáte, zůstala jsem jim a vznikli The Greens. :)

Víťa Brabec

 

Na rozdíl od všech ostatních jsem nehudební dřevo, který není z hudební rodiny…

Jako malej capart jsem taky chodil do Malýho furianta, ale tam jsem se jenom vrtal v nose a bylo to kvůli holce, takže nic. Na základce jsem pořádal diskotéky a doma zkoušel různě bastlit a remixovat písničky, jak jinak, než kvůli holce… :-D

Svojí první kytaru se slovy „hele a jak že se to drží?“ jsem si koupil teprve v sedmadvaceti. Splnil jsem si tím sen a už jí nedal z ruky. Na kytaru hraju v podstatě neustále, když snídám, večeřím, jedu autem, sedím na záchodě… Po roce plácání do strun přišel nápad založit kapelu, ale nic jsem neuměl, tak jsem spojil dvě fungující kapely dohromady a vznikl Constatnin – tam to nedopadlo, tak jsem sednul k počítači a napsal Jéňovi něco ve smyslu „hele, nic nechci, nic vám neudělám ale strašně chci bejt u muziky, třeba vám dohodím sem-tam nějakej koncert nebo napíšu nějakej song“. K mýmu překvapení se ozval a pozval mě na zkoušku, kde jsem jim pustil svojí úplně nejvíc nejprvnější písničku a jim se to líbilo (teda myslím, když si nechali mě i písničku). Po cca roce a půl mi vrazili do ruky basu a řekli mi „makej, za měsíc a půl máš s náma koncert…“ :-D No, a to je zatím asi všechno, uvidíme kam se to bude vyvíjet… :-D Jop a abych nezapomněl! Za všechno vděčím mojí Mišce, protože mi to všechno toleruje a dává mi k tomu ten, prostor…